Świętochłowice - Polský bojový bunkr č. 39

Świętochłowice - Polský bojový bunkr č. 39
Těžký bojový bunkr č. 39, postavený v roce 1937, byl vyhotoven v atypické třídě odolnosti, kterou lze nazvat "D/E", protože tloušťka stěn je částečně ekvivalentní třídě "D" částečně do třídy „E“ (přední část objektu). Kryt byl součástí tzv. Druhé linie obrany opevněné oblasti "Slezsko". Úkolem bunkru pak bylo podpořit palbou hlavní úsek bránící polské hranice, zařezávající se do území Německa a také objekty vystavené primární německé agresi, tedy průmyslové zóny v Horním Slezsku (především ocelárny). Vyzbrojení objektu čítalo 3 těžké kulomety wz. 30, ruční kulomet wz. 28 a osobní zbraně posádky v podobě opakovacích pušek a pistolí. Kulomety byly chlazeny vodou skrze systém nádrží a potrubí. Bojové komory byly vybaveny také zařízením na nasávání práškových plynů a vypouštěcími skluzy granátů. Plynotěsnost zařízení zajišťovala filtrační instalace s ventilátory a protichemickými filtry. Zajímavostí je, že bunkr měl na stropě imitaci pancéřové kopule, která měla zmást nepřítele. Jedním z cenných a vzácných prvků dochovaných v objektu je původní litinový pisoár na toaletě. Jde o jediný dochovaný původní exemplář instalovaný ve slezském opevnění. Stavba bunkru byla dokončena v roce 1937. Po válce sloužil objekt krátkou dobu jako součást protivzdušné obrany, poté byl opuštěn a systematicky devastován. V roce 2007 zde zahájil polní spolek „Świętochłowice“ rekonstrukci, jejímž výsledkem bylo vytvoření muzejní expozice.